Jakou národnost vypsat?

Jakou národnost vypsat?

 

V tisku ze dne 11.11. 2020, je potvrzeno, tiskovou mluvčí Českého statistického úřadu Jolanou Voldánovou, že při sčítání lidu, nyní v březnu 2021 v ČR, se bude uznávat vypsaná národnost moravská i slezská - vedle národností dalších. Proto tyto řádky o historii, o národnosti.

Naše město Prostějov minulý rok slavilo výročí 630 let, od udělení Tržního práva, markrabětem moravským a pozdějším králem římským Joštem Lucemburským. Prostějov leží na úrodné Hané, v historické Zemi moravské. Jsme tedy součástí ještě starší historie, která trvá od roku 822. Tento rok bylo poprvé o Moravanech napsáno v „ Letopisech království Franků “.

V prvním slovanském státě – Velké Moravě, vzniklo první písmo od sv. Cyrila a Metoděje. Tito patroni Moravy, od roku 1980, byli vyhlášeni papažem Janem Pavlem II., i patrony celé Evropy. I po Velkomoravské říši máme plno dalších osobností, kteří se k moravství hlásili. Šlechtic Karel starší z Žerotína, správce Moravy a mecenáš Jana Ámose Komenského. Tento pedagog a učenec, J. A. Komenský, v knize  Opera omnia didactica, charakterizoval sám sebe „ původem Moravan, s jazykem českým a povoláním teolog “. Moravu nazýval svojí matkou a podepisoval se J. A. Komenský Moravský. Dokladem jsou rytiny od Václava Hollara, z roku  1642, 1652 a 1655, kde je nad portréty tohoto učence napsáno latinsky do oblouku „ IOHAN – AMOS COMENIVS MORAUVS.A ATAT.“

A ještě pár jmen z vědy a kultury – zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, básník Jan Skácel, spisovatel Jan Trefulka, herec Vladimír Menšík, hudebník a dirigent Gustav Brom, písničkář Karel Kryl. To jsou jména, která mě momentálně napadla, jen pro ilustraci, z těch dalších mnoha významných, nevyslovených, kteří se hlásili k moravství.

Proč to píšu? Chci dokázat, že národnost moravská má svoji historii, kulturnost, vzdělanost, a to jsou podmínky k její svébytnosti a životaschopnosti. Když slyším někdy v celostátních sdělovacích médiích takové hlášky – typický český koláč frgál, typický český kroj z Kyjova, český zámek Tovačov, ale i český učitel národa Komenský, to přece není pravda.

Kdy se přestala běžně používat národnost moravská? Stalo se tak se vznikem republiky, v roce 1918. V nové republice  Československé však - Češi, Moravané, Slezané, Slováci a Rusíni - byli alespoň označeni a reprezentováni svými zemskými erby ve státním znaku, a bylo zřízeno zemské uspořádání státu. I v úmrtních knihách padlých z l. světové války, ve vojenských archivech, jsou vypsáni tito padlí jako Češi, Moravané, Slezané atd.

Za vlády komunistů, k 1. 1. 1949, na příkaz Stalina, bylo touto komunistickou mocí zemské zřízení zrušeno. V roce 1990 poslanci odhlasovali a uznali, že tento akt byl protiprávní, a že je třeba jej napravit. Ale nic se nestalo. Od roku 2000 neexistuje ani tisíciletá, historická, zemská hranice mezi Čechy a Moravou. I když byl připravený zákon pro obnovení zemského uspořádání, a to již po oddělení Slovenska od našeho státu, nebyla zde politická vůle. A tak dnes mnozí ani neví, že Dačice, Svitavy, Moravská Třebová nepatří do Čech a území kraje Vysočina je na půl v Čechách a na půl na Moravě.

Na Slovensku je moravská národnost uznávaná. Ale nemělo tomu tak být. Roku 2000 naše tehdejší vláda požádala Slovensko o vyřazení moravské národnosti ze seznamu státem oficiálně uznávaných menšin. Tento dokument byl napsán v Praze 26. července 2000, paradoxně tehdejším zmocněncem vlády ČR pro lidská práva a adresován byl místopředsedovi vlády na Slovensku. Celý dokument lze snadno najít na internetu. Při sčítání lidu, v roce 2001 na Slovensku, bylo na sčítacích arších vypsáno 12 národností, ale moravská zde chyběla. Pro odpor lidí se opět uznala a stále uznává. Na archy, se při sčítání lidu na Slovensku, v roce 2011, opět vrátila.

Kým se cítím, zda jsem Moravanem, Slezanem, Čechem, nebo se hlásím k jiné národnosti, je svobodné právo každého a toto právo nemá být upíráno ani centrální propagandou, ani politickou reprezentací.

Dnes se téměř každý politik hlásí k odkazu prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka, ale na tato jeho slova každý vrcholný politik v Praze zapomíná: „ ...moravská otázka je a bude opět zkušebním kamenem české politiky, Je proto žádoucí, aby byl Moravě zachován její specifický ráz, aby se jí dostalo rozsáhlé autonomie, nejen politické, ale i kulturní.“ Ono centrálně všechno řídit, není dobré. To je proč se máme hlásit ke své zemi, národnosti, ke svým předkům a dílům, které tady, pro další generace, zanechali. Aby se peníze, které se na tomto území, na Moravě, vytvoří, se z větší části, investovaly zpět zde, a nečekalo se, až se to „ spravedlivě “ přerozdělí z Prahy. Po mé argumentaci, i známí a kamarádi Češi i Vltavou křtění, musí přiznat, že mám asi pravdu.

Byl bych rád, aby vaše vyplňování sčítacího archu nebylo automatické. Zamyslete se v klidu, podle svého pocitu, svých předků, a nebo podle toho, v které části naší republiky žijete. Ústava našeho státu začíná větou: „ My občané Čech, Moravy, Slezska ...“

Ale ať si vyberete jakoukoliv národnost, žijeme společně v našem městě, v historické zemi, v jednom státě. Proto bych byl rád, abychom byli, v této podivné době, všichni k sobě ohleduplní, tolerantní a né sobečtí. Nejednali podle slov z refrénu písně Já, od hudební skupiny Olympic – „Já, já, já jenom já,   já, já, já jenom já … .“

Přeji každému z vás zdraví, štěstí a víru – bude líp.

                                                                                                      výtvarník Jan Jankůj